Deborah Harknessová: Čas čarodějnic
První věc, která mě potěšila, byla, jak dlouho mi kniha vydržela - celé čtyři dny napětí a těžko potlačované romantiky. Všechny postavy v knize byly neskutečně živé (ač se sem tam jednalo o nemrtvé upíry), žádné černobílé povahy, naopak jejich charaktery hýřily všemi barvami, díky čemuž byl člověk schopen porozumět celé škále podivných zvratů a nečekaných momentů.
Diana mi imponovala svou schopností zkrotit svou nezávislou povahu, aby ulehčila život těm, které má ráda. Ysabeau byla tak nevypočitatelná a zároveň mateřská, až jsem si říkala, jak je možné, že se neroztrhne vejpůl. A Matthew...byl zlý a zároveň neuvěřitelně kladný. Nic nedělal bez dobrého důvodu. Zachovává si svá tajemství po celý příběh a ačkoli jedno po druhém postupně vyjevuje, stejně se o něm nedozvíme všechno. Přestože je to upír, má všechny vlastnosti vlka, které obdivuji a kterých si vážím.
Dlouho jsem se téhle knize bránila, ale už jí nedám z ruky. A to nejen kvůli tomu, že jsem ji upatlala čokoládou. Tenhle příběh si přečtu znovu.